eroticke povidky

Bylo ponuré, listopadové nedělní ráno. Přesně takové kdy se člověku vůbec ale vůbec nechce z postele. A přesně tak se cítila i Hermiona. Jen matně vnímala ostatní dívky jak vstaly a odešly na ranní hygienu, zatímco se Hermík slastně protahovala v měkkých a vyhřátých peřinách. 

Read more »

Černovlasý mladík se rozhlédl po místnosti, kam jej odvlekli zdejší válečníci. Už před několika dny si všiml, že do tohoto domu chodí místní osadníci s úctou a bázlivou pokorou na tváři. A sotva vstoupil, hned pochopil proč. Tento dům se svým zařízením nápadně podobal tomu, který znal ze své domoviny, ležící teď daleko za průlivem. Ten dům patřil jejich kněžím a kněžkám Boha nebes a Bohyně země. Mimoděk jej napadlo, zda jej nebudou chtít obětovat, podle roční doby a počtu dnů měl být brzy svátek Ohně….a tehdy se někdy v jeho vlasti Bohu i Bohyni obětovali váleční zajatci – jako byl teď on sám. Krom stráží a jeho vlastní osoby tu byla jen zralá žena, oblečená v azurové modři. Na jejím čele zahlédl tetování v podobě ležícího měsíčního srpku. Sotva jí pohlédl do očí, zamrazilo jej, jak se střetl s jejím pohledem, taková síla z něj sálala! 

Read more »

Dovolte, abych se představil. Jmenuji se Kilián a jsem jediným synem zámeckého pána v Poříčí. Protože mi příroda nadělila zvídavou povahu, vždy jsem byl takový všudybyl. Už od mládí jsem prolezl každou skrýš a už od mládí jsem si zvykl pozorovat lidi.

Read more »

Jmenuji se William jen William, ale říkají mi Střelec. Mé příjmení je ztraceno v hlubinách času stejně tak jako můj život. Narodil jsem se v Anglii léta páně 1484, bylo to v době kdy akorát vycházeli z módy rytíři a podobně. Můj otec tento ,,přechod“ nepřenesl přes srdce a zabil se. Tehdy se věřilo, že sebevrazi se nedostanou do nebe za bohem, ale já už tehdy věděl, že jsou to nesmysly. Žádný bůh, andělé ani ďábel neexistují. Moje matka se znovu vdala, za jednoho měšťana s dobrou pověstí. Jeho ,,dobrá pověst“ se brzy ukázala jako velmi špatná. Na matku neustále křičel a se mnou to nebylo o nic lepší, když mne nemlátil tak byl pryč (a to nebylo moc často).

Read more »

Radek a Pavla už spolu chodili měsíc. Oba byli mladí a oba až po uši zamilovaní do toho druhého. Seznámili se na jednom koncertě. Byla to snad náhoda nebo osud ? O tom už teď ani jeden nepřemýšlel. Oba dlouho čekali až se objeví ten pravý a když se poprvé uviděli bylo jasné, že ta chvíle přišla. Radek Pavlu upoutal hned na první pohled. Mladý černovlasý kluk s modrýma očima, vysoký 180 cm s tváří jemných rysů. Toužilo po něm hodně holek, on však nebyl z těch který by skočil po každé sukni. U dívky hledal víc než jenom pěknou tvářičku. Vlastně ani nevěděl co. Jedno však bylo jasné. Jakmile poprvé zahlédl Pavlu, věděl že to našel. Ta dívka ho šíleně přitahovala. Pohledná rudovláska se zelenýma očima ho zkrátka okamžitě zaujala a on nedokázal vysvětlit proč. A tak bylo jenom otázkou času kdy k sobě najdou cestu. A našli ji brzo. Po pár větách už bylo oběma jasné, že k sobě patří. Ještě dlouho do noci si povídali a rozloučili se dlouhým vášnivým polibkem. 

Read more »

Studoval jsem na vysoké škole a potřeboval vydělat nějaké peníze a tak jsem odpověděl na inzerát, ve kterém mi bylo nabídnuto pracovat na nedalekém zámku. Přijel jsem na hrad, kde jsem prošel přijímacím pohovorem a byl přijat. Byl jsem přidělen do podzemí, kde jsem měl třídit různé rukopisy z právě nalezené tajné chodby. Blížily se 2 a všichni moji spolupracovníci již odešli domu, jen já jsem zůstal. Kastelánka mi řekla že tu bude až do večera a že se mám pak přijít odepsat za ní. Přehraboval jsem se v rukopisech, když najednou se mi dostal do ruky starý rukopis a já si ho začal číst. Dalo by se říct , že to byla autobiografie mladé ženy stará asi 200 let, která musela sloužit kněžně Alžbětě, paní na zdejším zámku. Posadil jsem se a začetl se do textu, který vám teď převyprávím: Hlavní hrdinka Jana se na zámek dostala ještě s pěti dalšími děvčaty z kláštera, vzdáleného asi 100 kilometrů.

Read more »

Na malé vesnici zná každý každého. Ani v této tomu nebylo jinak. Obyvatelé vesnice byli jedna velká rodina. Když měl někdo problém nebo potřeboval pomoc, hned se našla pomocná ruka nebo aspoň dobrá rada.

Jednou se stalo, že rodiče šestnáctileté Hanky museli pracovně odjet na měsíc do ciziny. Ale co s Hankou? I když už jí je šestnáct, nemohou ji tu nechat v domě samotnou. A tak zašli za sousedem Mirkem, starým vdovcem, jestli by nemohla Hanička zůstat u něj. Mirek nic nenamítal. A tak slovo dalo slovo, rodiče odjeli a Hanka se přestěhovala k sousedovi. Hanka Mirkovi nevadila, právě naopak. Ve svých 45 letech byl ještě v plné síle. Tělo měl vypracované tvrdou prací a nebyl by to chlap, kdyby se rád nepodíval na krásné mladé děvče. 

Read more »

Kdysi dávno za sedmero horami a sedmero řekami žila byla jedná sterá paní. Jednoho dne, když šla do lesa, aby natrhala bylinka pro léčivé masti, uviděla, jak před její chatrčí leží nějaký uzlíček. Rozbalila ho tedy a co neviděla…Uvnitř byla malinká holčička, sotva pár měsíců stará…

O 15 let později.

z malého sirotečka vyrostla nádherná dívka. Měla útlou postavu, dlouhé nohy, krásné velké modré oči a ještě krásnějši blonďaté vlasy po pás. celé dny běhala po lese a sbírala po vzoru staré ženy byliny. Jednoho dne, když byla u jezírka a náhá se koupala v křišťálově vodě, projížděl kolem jakýsi bohatý pán a zakřičel na ni: ,, Hej, děvče…No ano, ty v tom jezeře, pojdď ven a vezmi si mne za muže." Děvče se rychle obleklo, ale stejně jí to nebylo moc platné, protože jak její tělo bylo mokré, přilepila se na ni bílá halenka, která rázem zprůhledněla a její bujné poprsí mohl každý vidět.

Read more »

Marek pracoval jako technik v aquaparku, který teprve nedávno nechalo vybudovat město. Vstupné nebylo z nejlevnějších a tak se postupně v jeho hlavně líhnul docela odvážný plán. Jednou večer nadhodil své manželce Michaele, které bylo jednatřicet, tedy o dva roky méně než jemu. „Zítra zavíráme už v sedm…“ „Takže přijdeš domů dřív?“ Zaradovala se. „No mohl bych, ale mě napadlo něco trochu jiného. Dělá se tam úklid, mění voda a tak. Ale v deset večer už bude všechno hotový a nikde nikdo. Mám klíče. Co ty na to, Míšo?“ „Myslíš jít se vykoupat? V noci? Mně se ta myšlenka líbí, aspoň tam nebude lidí jak na pouti.“ Po chvilce dodala „Ráda bych vzala svojí kamarádku Báru s její rodinou, nevadí ti to?“ „Co mám s tebou dělat.“ Naoko rozmrzele utrousil Marek. Ve skutečnosti byla rád. Barbora byla krásně rostlá blondýna a navíc měla s manželem semdnáctiletou dceru Zuzku, která by z fleku mohla jít dělat modeling. Prohlédnout si jí jenom v plavkách, pomyslel si, to vůbec není k zahození a s pocitem dobře vykonané práce usnul. 

Read more »

Celý další týden mezi Emou a Editou neproběhly žádné hrátky a Ema se začínala cítit odstrčená a neustále nadržená. Zatím se s pánem ještě osobně nesetkala, a ani o to nestála. Taky se jí zdálo, že v noci slyší kroky, které se zastavují před jejím pokojem, a tak se začala zamykat. Další noc, když si před spaním hladila prsíčka a kundičku, zase zaslechla ty kroky, a pak někdo vzal za kliku. Když nezvaný host zjistil, že je zamknuto, odešel. 

Read more »

Ema byla krásná patnáctiletá dívka z vesnice. Její drobné postavě dominovala jemná tvářička, černé husté vlasy a velká a pevná prsa. Před měsícem její rodiče navštívila Hana, sestřenice Eminy matky, a nabídla, že Emě zařídí práci služebné ve městě. Dívka, tak bude mít šanci dostat se do lepší společnosti a vydělat si na věno. Rodiče, kteří měli na krku ještě další čtyři děti, s tím souhlasili. Ema byla taky nadšená, protože měla vždy pocit, že život na vesnici není pro ni. Za tři týdny přišel dopis od Hany, ve kterém vylíčila jakou práci a u koho pro Emu našla, a že si pro ni za týden přijede. Ema měla pracovat částečně jako služebná a částečně jako osobní služka jisté paní Edity. Dále Hana v dopise napsala, že paní Edita a její muž Robert jsou velmi bohatí manželé a Ema nebude vykonávat nijak těžkou práci. 

Read more »

Aika moče nikdy předtím neviděla. Nyní ale s karavanou zastavili na pláži a čekali, až je dřevěné čluny přepraví na loď. Oriana, její nová paní, totiž nebyla nikým jiným než vdovou po pirátovi, který nahromadil tak obrovské bohatsví, že vládl doslova ostrovní říši. Když pak zmizela manželova loď na jedné z nebezpečných výprav, Oriana se hbitě ujala vlády, popravila několik manželových přátel a začala si užívat. 

Read more »

Když Aiku přivedla stráž do otrokářova stanu, Karaš už čekal na posteli a něco podepisoval. „Budeš dělat scény nebo nechceš aby i tentokrát vidělo víc lidí, jak šukáš?“ „Budu poslouchat.“ Špitla rezignovaně Aika a Karaš pokynul strážným, aby se ztratili. Když osaměli, hodil Aice oděv, první který tu dostala. pěkně padnoucí korzet, podobný nosívala pod večerní šaty, když ještě její rodiče něco znamenali. Tenhle ale nebyl z bílého plátna nýbrž černé průsvitné látky a přes něj už žádná další vrstva neměla přijít. A místo krajkových spodniček s nohavičkama až ke kolenům tu byla jen krátká sukýnka. Když Aika stála, suknička jí zakrývala to nejnutnější, ale nikomu nebránila kdykoliv podniknout nájezd mezi její nohy. 

Read more »

Pila z tůně uprostřed lesa i potravu hledala spolu se zvířaty. Přespávala na stejných místech jako lesní ptáci, aby byla v noci v bezpečí. Od doby, co Aice zabili oba rodiče, k lidem se nepřibližovala. Království padlo již před půl rokem a zůstal jen chaos. Aičin lid odplul ve spěchu za moře. Kdoví jestli nezůstala poslední. A skrývat se věčně nedokáže… 

Read more »

(pokračování Nejranější pohádky) Eva si dál a stále dokola užívala jedno číslo za druhým, všechno ji začínalo bolet, myslela si, že snad nakonec bude celá zevnitř roztrhána, ale takové bylo výkupné za tu zatraceně nekonečnou rozkoš, kterou jí dokázal nepřetržitě poskytnout pouze Ďábel. Bůh je často sledoval a byly mu líto dvě věci. Za prvé, že nemůže být na Ďáblově místě, a za druhé, že ze dvou lidí na Zemi zůstal už jenom jeden. Přemýšlel o tom dlouho a došel k závěru, že časem zemře i Eva. Mělo by snad jeho velké stvořitelské dílo být zmařeno? Ne, to rozhodně nemohl dopustit. Proto časem vymyslel plán, který měl být těžko proveditelný, ale fungující. I sestoupil jednou Bůh z nebes a navštívil Ďábla. ,,Bratře,“ řekl mu, ,,již dlouhou dobu pozoruji tvoje počínání s Evou.

Read more »