eroticke povidky

Stále se usmívala. Povídala o nesmyslech. Byla rozkošná a bavila ho. Ale nemohl ji mít.

Chodili kolem sebe, ale ne moc blízko. Její nevinný pohled a triko, které jí neustále sjíždělo z ramen příliš poutaly jeho pozornost. Dělá to schválně?

„Není ti zima?“ zkusil to.

„Ne, v pohodě.“ Odpověděla s úsměvem. Pak ale zvedla oči – pomalu, tázavě. Nebo snad vyzývavě? Než si to ale stačil rozmyslet, už byla zase nevinná. „Sedím u topení, je tu celkem teplo.“ 

Read more »

Dovolte, abych se představil. Jmenuji se Kilián a jsem jediným synem zámeckého pána v Poříčí. Protože mi příroda nadělila zvídavou povahu, vždy jsem byl takový všudybyl. Už od mládí jsem prolezl každou skrýš a už od mládí jsem si zvykl pozorovat lidi.

Read more »

Asi bych mě hned na začátku vysvětlit to slovo Večerka v nadpise. Nejedná se o prodejnu s non stop provozem, ani o romantické večerní kasárenské vytrubování. Mluvím o lidovém označení Večerní školy pro pracující. Na zmiňované VPŠ si doplňovali chybějící vzdělání studenti poněkud postarší. Byli ve věku od 20 do 40 let a ojediněle se vyskytli i starší. Po mnoha letech vyučování na strojírenském učilišti jsem byl přeložen na tuto školu a mohu říci, že k mé velké spokojenosti. Znamenalo to sice značný posun v pracovním režimu, protože na večerce se učilo od 15,00 až do pozdních večerních hodin, ale překvapivě brzo jsem se aklimatizoval. Měl jsem vlastně stálou odpolední směnu, od 15,00 do 20,00. Takže jsem chodil do práce tou dobou, kdy ostatní se z práce vraceli. 

Read more »

Nikdy jsem nepochybovala o své sexuální orientaci a vždycky jsem věděla, že jsem heterosexuál na 100%. O opaku mě měla přesvědčit cizí žena na jedné párty.

Ale začnu od začátku. Jeden páteční večer jsme vyrazili s přáteli do tanečního klubu. Všichni máme rádi pohyb, takže to byla jasná volba na dnešní večer. Navíc kluci měli v úmyslu pobalit tam nějaké kočky. Tak jsme tedy vyrazili. Já a čtyři kluci 

Read more »

Jednou jsem se u kamarádky dívala na televizi, jen tak jsme si povídali a já si všimla, že na mě její otec (jako obvykle, když jsem ji navštívila) zírá. Seděli jsme na gauči a on na křesle proti nám četl noviny, avšak kdykoli jsem se na něj podívala, letmo mě sledoval a usmíval se na mě. Já se na něj usmívala také, po pravdě mi jeho pohledy vůbec nevadily a já si je užívala.

Read more »

Sám ani nevim jak si mohla všimnout toho že se jikoukám zrovna do výstřihu, ale je to asi tím, že ženy mají jak se to říká

6 smysl.

No ale tak co se tam v té třídě událo už víte, a já Vá slíbil, že pokud budou dobré ohlasy povyprávím Vám o tom co se dělo o silvestru u Moniky doma. 

Read more »

Před lety jsem pracoval v laboratoři, která byla označena jako riziková. Z tohoto důvodu nám náležel týden dovolené navíc, ale podmínkou bylo, že jej strávíme vysokohorskou rekreací nadmořské výšce nad tisíc metrů.

Jednoho roku, koncem března, jsme zase vyrazili. Dva muži a dvě laborantky. Byli jsme ubytováni blízko Tatranské Lomnice a brzy jsme začali vyrážet. Navštívili jsme všechny hospody v Lomnici a rozjížděli se po okolí.

V polovině pobytu jsme se domluvili, že se podíváme na Štrbské pleso. Odtud jsme chtěli jít do Mlynické doliny tak daleko, jak to bude možné a pak se otočíme zase zpět. Počítali jsme s tím, že všude nahoře je ještě sníh.

Když jsme přijeli na Štrbské pleso, zjistila jedna kolegyně, že potřebuje koupit pohledy. Kamarád pravil náhodou (!) totéž a tak jsme se domluvili, že půjdeme s Janou pomalu napřed a oni nás dojdou. 

Read more »

Stojím před obchodem a nevím jestli mám vstoupit. Bojím se, že jsem něco pokazil.

Včera, před zavíračkou jsme to oba nezvládli nebo ano?

Je třičtvrtě na pět a já pospíchám k Tobě do obchodu abych stihl udělat objednávku na razítka.

V pět zavíráš a já Ti nechci před zavíračkou přidělávat starosti. Vcházím proto do obchodu

jako vždy s úsměvem na tváři a rozevlátými vlasy (to jsou přece rockeři…).

Stojíš za pultem a obsluhuješ nějakého zákazníka – jako vždy usměvavá – i po 8 hodinách v práci. 

Read more »

Strašně nerad chodím nakupovat, ale mé staré věci v mém šatníku už značnou dobu volaly po obnově. Jednoho sobotního odpoledne jsem si řekl, že se tedy vydám na nákupy. Šel jsem do nákupního střediska. Velká porce obchodů s různým zbožím soustředěná na tak malém prostoru mě fascinovala. Nemusel jsem nikam daleko a vše po ruce. 

Read more »

Strašně se těším do práce! Jsem veterinární sestřička v jedné větší nemocnici a dnes mám noční. Ne, nejsem workholik – nedávno k nám přibyl nový doktor – asi třicet let, vysoký, tmavé vlasy a úžasně vytrénované tělo… právě dnes má mít svou první noční směnu a zrovna se mnou! Už se nemůžu dočkat, přípravám věnuji neobvykle dlouhou dobu, vše musí být dokonalé. Představu dokonalosti mi ovšem kazí představa, kdy se navlékám do neforemného pracovního oděvu skládajícího se z dlouhé zelené haleny a bílých kalhot, které o několik čísel převyšují mou konfekční velikost… Snažím se proto udělat co nejvíce alespoň s mými vlasy a obličejem. 

Read more »

Je to možná přiblblé, dělit se o věci v intimním životě. Když ale vidím, že nebudu přiblblý sám a při představě, že se na to možná někdo i těší, s tím přestávám mít problém. Zvlášť i proto, že teď jsem sám a některé povídky z tohoto serveru, na který jsem narazil náhodou, se dají číst. Bude to trochu starší storry z doby, kdy jsem byl na vysoké. Odešel jsem z domova v 16, bydlel jsem v podnájmu v malé garsonce, kterou jsem platil z příjmů z letních tříměsíčních brigád v jedné hamburské přístavní hospodě,– tam jsem nosil štamgastům, většinou ruským námořníkům, pivo a místní hospodskou specialitu – čerstvé domácí bramborové chipsy s pažitkovým Créme fraiche. Bylo to výborný, ale nedalo se to jíst víc než dva dny za měsíc… 

Read more »

Byl pátek odpoledne,slunečný lednový den a na tuto dobu netypicky teplo.

Konečně jsem si vezl po dlouhé sexuální abstinenci k sobě domů autobusem

mojí krásnou 15-ti letou přítelkyni Denisu se kterou jsem již devátým měsícem, 

Read more »

Každé ráno, když se probudím jsem strašně nadržená…asi to bude tím, že se mi o sexu celou noc zdá a ráno je potřeba vypustit páru

Chytím svému ještě spícímu Oldovi toho krásného tvrdého ptáka a začnu ho jemně honit.

Vždy ho to rychle probudí, ostatně už si za ten rok zvykl, že ho tam budím.

Už po paměti najde mé bradavky ztvrdlé vzrušením a začne se třít.

Mám šíleně citlivé bradavky, tak je to nádhera.

Jednou rukou mu honím péro, druhou mám u své kundičky a šukám se sama svými prsty. 

Read more »

Cítila jsem na sobě jeho pohled. Jako by mě jím pomaličku stravoval. Když magnetický hlas v autobuse oznámil zastávku Doubravy, poohlédla jsem se na něj. Téměř neznatelně kývl hlavou a mrknul na mě. Bylo mi z toho všelijak. Když jsme se sešli, povídali jsme si o všem možném. Když se stočila řeč na finance a kapesné, zesinal. Rychle z něj vypadlo, že ještě musí do banky, ale že doma má doklady a jestli by mi tedy nevadilo jít s ním, že si alespoň popovídáme. Mlčel a dal mi čas na rozmyšlenou, a možná právě proto jsem souhlasila. Šel vedle mě a jakoby pořád měl o čem mluvit. Horší bylo, že měl nepříjemnou schopnost dokázat mluvit o ničem, tak, jako mnoho dnešních politiků-výsledek byl ten, že jsem o něm nevěděla skoro nic, a on mě už měl přečtenou. Často jsem měla pocit, jako by mi četl myšlenky a nejednou za mě dokončil větu, když jsme nemohla najít to správné slovo.

Read more »

Večer přede dnem svatby si Jiřina k nám přivezla některé osobní věci. Uložila si je do skříně v mém – od zítřka už našem – pokoji. Převlékla se na to do domácích plátěných šatů s růžovými a bílými pruhy – obrovsky jí to slušelo. Vypadala velmi svěže a sexy. Avšak pospíchala, neboť ji doma čekaly ještě nějaké předsvatební přípravy. Když odešla, puzen zvědavostí jsem se podíval, co si přivezla. Moji pozornost upoutal velký zápisník v šedých deskách. Byly v něm texty písniček a pak spousta nepopsaných stránek. Pouze na poslední stránce bylo Jiřininou rukou úhledně zapsáno toto:

Read more »